Jak jistě víte, tak se Týnecko neskládá jen z města Týnce, ale i z jeho dalších a ne zrovna nepodstatných částí.
Co by byl Týnec bez okolních obcí, vždyť některé okolní vesnice byli v minulosti dokonce důležitější a Týnec pod některé z nich v minulosti správně spadal a byl jim tak podřízen.
Když jsem po okolních obcích hledal zajímavé informace, tak mě jako první zaujali Krusičany a to z několika důvodů. 
Zjistil jsem totiž, že i v Krusičanech se našli obyvatelé – patrioti, kteří chtěli svojí vesnici zviditelnit a něco pro ní bezplatně dělat. Na internetu je možné pod adresou:
http://krusicany.webnode.cz najít zprávy z této vesnice, fotogalerii i zajímavosti.
V tomto případě bude určitě zajímavé navázat bližší spolupráci a umožnit tak prezentaci naší městské části přímo od obyvatel tam žijících. Myslím, že i tady můžeme Krusičany představit a seznámit lidi s jejich historií a s jednou docela zajímavou teorií. Pro základní přestavení si dovolím použít citaci:
Krusičany
Patří k nejstarším místům Týnecka. Původní název „Cruszbithsaz“ může mít svůj původ v římském výrazu Cruss – kříž, křižovatka. Vesnice ležela na křižovatce cest Keltů a Slovanů. U nedalekých Hrusic byl nalezen hrob s ostatky keltského bojovníka (opět ti Kelti). V letech 1655 – 1660 pracovala u Hrusic, jako ojedinělé průmyslové zařízení v širokém kraji, vysoká pec a hamr na výrobu a zpracování železa z rudy těžené na nedalekém Chlumu a Neštětické hoře. V r. 1943 byla obec zařazena do vojenského cvičiště jednotek SS a část obyvatel vystěhována.
zdroj:mestotynec
Tolik nám řeknou oficiální zdroje. Já si ale zde dovolím s oficiálním názorem polemizovat.
V 70tých letech minulého století se prováděl archeologický průzkum Týneckého hradu, který vedl profesor Antonín Hejna. 
Tento pán byl podle pamětníků velmi přátelské povahy a zalíbil se mu Týnec s jeho historií o kterou se živě zajímal.
Při posezení v hospůdce s místními spolupracovníky a obyvateli se také v rozhovorech zmínil o Krusičanech.
U nich ho zaujalo jejich celkem zvláštní jméno a zcela nečekaně ho spojil s místem nazývaným Na Srbíně.
Že nevíte kde to je?
Pamětníci si určitě vzpomenou a pro nás ostatní napovím, že se tak říkalo místům kde je dnes chata Týneckých rybářů na cestě z Týnce do Krusičan. V souvislosti s názvem Srbín a Krusičany totiž vyslovil zajímavou hypotézu o původu těchto názvů. Spojil totiž tyto dva názvy dohromady domněnkou, že se nejedná o připomínku římského výrazu křižovatka, ale o památku na stěhování národů a v tomto případě Hornolužických Srbů.
Zajímavé a nečekané že?
Název Srbín je pak z tohoto pohledu celkem pochopitelný a i pro název Krusičany měl pan profesor vysvětlení. Podle něj se mohlo jednat o obyvatele Hornolužické oblasti z okolí městečka Krauschwitz, které mohl z jejich domovů vyhnat například zesilující tlak okolních germánských kmenů.
Já osobně budu rád, když se povedou najít i další zajímavosti a nejen o Krusičanech, ale i ostatních městských částech.
Na závěr si dovolím za sebe malou úsměvnou poznámku, co myslíte, jsou Krusičanští potomci více keltů nebo srbů?
Zdeněk Vondrák – Týnečtí patrioti