Týnecko a historie
Motto
„Kdo nezná vlastní historii, přijímá a řídí se cizí“
Zaslechli jste někdy tak zajímavou věc, že jste si říkali to přeci není možné, to se nemohlo stát nebo že se to určitě stalo jinak? Vždyť to by jste přeci museli určitě vědět….
Mě to napadlo ve vztahu k naší, Týnecké historii.
Víte, jaké historické stavby, místa, osoby nebo souvislosti se v našem okolí fyzicky vyskytují nebo se kdysi v minulosti stali?
Co řeknete na to, že Týnecké území bylo pravděpodobně velkým sídlištěm Keltů, když při stavbě mostu T.G.M.
se podle pamětníků našlo mnoho keltských nádob a že třeba u lomu v Požárech je obětní keltský kámen?
Že Týnec je mnohem starší než je první písemná zmínka, která má mimochodem za dva roky 700 let výročí?
Že podle mohutnosti Týneckého hradu a jeho základů na svou dobu, se pravděpodobně jedná o královský hrad z doby Přemyslovců? To může třeba potvrzovat i neexistence písemných záznamů o vlastnictví u církevních institucí, které jsou ve většině případech velice pečlivé při soupisech svého majetku. Napadlo by vás, že hrad Zbořený Kostelec byl ve vlastnictví vnuka Jana Žižky z Trocnova, pana Kuneše z Dubé, který z tohoto hradu podnikal loupežné výpravy tak dlouho až ho dobylo vojsko Jiřího z Poděbrad, který se obléhání osobně zúčastnil?
Víte který majitel a kdy zřídil v Týnci manufakturu na výrobu kameniny a k potřebám výroby upravil i samotný Týnecký hrad, který v historii patřil i slavnému Albrechtu z Valdštějna?
Kdo a proč postavil dům U Micků?
Vzpomene si dnes ještě někdo, že se mělo řece Sázavě říkat Bobří řeka a psal o ní v knihách o pravěku spisovatel Eduard Štorch, proč se na Sázavě stavěli jezy a k čemu vlastně sloužili, že o nich psal spisovatel Jan Morávek a že v Týnci ještě žije pamětník, který se s tímto spisovatelem znal osobně?
Ví se dnes, jaké plány měl ing. František Janeček a jak se měl podle něho Týnec a Týnecko rozvíjet?
Napadlo by vás, že Týnecký most T.G.M. je první mostní stavbou v samostatném Československu? Že v okolí Týnce bylo pevnostní opevnění tzv. Pražského obranného okruhu a bylo rozdělené hranicí cvičiště jednotek Waffen SS? Že i na Týnecku působili odbojové skupiny?
Myslím že spousta z vás by si vzpomněla i na další zajímavé a často nečekané věci a souvislosti a tak mě zajímalo, jestli se v minulosti už někdo nepokusil historii zmapovat.
Našel jsem v téhle souvislosti celkem zdařilou knihu, s názvem TÝNEC NAD SÁZAVOU – K historickým kořenům města, kterou před devíti lety vydal městský úřad. I když kniha obsahuje hodně zajímavých informací, napadlo mě, jestli a zda vůbec se někdo o ně zajímá dál.
První co jsem si řekl, že by asi největší zájem měl samotný městský úřad, který pak tyto informace dál využívá v turistickém ruchu k vlastní propagaci města a jeho okolí a tak jsem dne 13.3.2015 vznesl dotaz, zda má město Týnec zpracovaný přehled historických památek a míst na svém území? Odpověď která mi přišla dne 23.3.2015 byla docela stručná:
„Kromě muzea a hradní zdi evidujeme kapličky, zvoničky a pomníky.“
Považuji to celkem na škodu, že se tím město dál nezabývalo a chci tuto věc zkusit osobně projednat na dalším jednání zastupitelstva.
Shromažďování těchto informací by nemuselo být v úvodu moc náročné, podle mě by stačilo prostřednictvím Týneckých listů požádat občany o spolupráci a příspěvkům které by došli pak např. zřídit odkaz na oficiálních Týneckých webových stránkách a tam řadit příspěvky třeba podle data. Postupem času by se dali rozdělit na fakta, domněnky a popřípadě i lidové povídačky a dál pak marketingově využít k další propagaci města a jeho okolí.
Zároveň by se mohlo zařídit druhé vydání knihy o Týnci nad Sázavou, ať už k desetiletému výročí prvního vydání nebo k 700 výročí první písemné zmínky o Týnci.
Uvidíme, jak se k těmto nápadům a návrhům zastupitelstvo postaví.
Zdeněk Vondrák – Týnečtí patrioti
Týnecké mosty a tunely III.
„Německý most“ I.část
V současné době se v Týnci hodně probírá plánovaná stavba tzv. dálničního přivaděče ze směru od Chářovic.
Myslíte si, že se jedná o nějaký nový převratný nápad nebo nějakou okamžitou myšlenku?
Nevím, jestli vás zklamu nebo potěším, ale samotná myšlenka této cesty není totiž vůbec nová a natož převratná. V místech pěší cesty do Chářovic u Janovického potoka se totiž začalo s realizací podobné silniční stavby už více než před 70 lety v roce 1943 za protektorátu Čechy a Morava a po roce 1945 se už v ní dále nepokračovalo.
Nevěříte? I dnes se ještě nechají poznat zásahy do krajiny se stavbou spojené.
Jsou i patrné dva pilíře připravovaného mostu, na kterých jsme si dokonce jako kluci hráli. Pilíře jsou k vidění na pozemku tam stojícího domu a jeden z nich je dokonce přímo jeho součástí.
Ve spolupráci s Týneckým patriotem a místním znalcem historie panem Antonínem Krchem se povedlo najít pamětníka této stavby a po schůzce s ním do článku doplním další konkrétní a zajímavé údaje.
pZ
Obecní policie Čakovice
Nespí, nejí, nechce výplatu a přesto stále ve službě a v pozoru 😉
Týnecké mosty a tunely II.
Chtěl jsem napsat i o našem asi nejznámějším Týneckém mostu T.G.Masaryka:
Stále jsem přemýšlel jak, abych to provedl k významu stavby co nejlépe. Jde bezesporu o jednu ze staveb, která značně změnila týnecký život a jako taková si určitě zaslouží naši pozornost.
Nakonec jsem ale dospěl k názoru, že bude lepší použít již napsané a pro tento účel použiji citaci z Encyklopedie mostů , kde je řečeno o mostu vše důležité:
TÝNEC NAD SÁZAVOU (Benešov) – Masarykův most
Když se stavěla posázavská dráha, tu se starobylá obec Týnec nad Sázavou (hrad je tu doložen kolem roku 1200) marně snažila, aby nádraží bylo postaveno na levém břehu řeky Sázavy. Dlouholeté usilování této obce o postavení silničního mostu, který by je spojoval s nádražím, se setkalo s úspěchem teprve po vzniku Republiky československé v roce 1918, když ministerstvo veřejných prací svolilo, aby stavba byla provedena státním nákladem za přispění místních zájemců. Ministerští úředníci jistě přihlédli i k obtížné situaci občanů Týnce, kteří byli doposud nuceni užívat k překonání řeky rámový přívoz (a to až do roku 1920, kdy byl postaven Masarykův most). Kdysi tu sice stával dřevěný most, ale ten roku 1776 strhla povodeň a už nebyl obnoven. Most má tři otvory o světlostech 30 metrů, překlenuté oblouky jsou ze železového betonu. Mostem se převádí přes řeku okresní silnice z Benešova do Kamenného Přívozu. Zároveň byl most východiskem tehdy projektované silnice Týnec nad Sázavou-Kamenice, která měla spojit okolí s Budějovickou státní silnicí. Byla to první mostní stavba, započatá v samostatném Československu. Na důkaz vděčnosti pojmenovala obec nový most po prezidentovi republiky.
Z mého pohledu je ze všech informací nejdůležitější ta, že tento most je první most postavený v samostatném Československu.
Myslím, že i když naše město má i jiná významná místa, tak z novodobých dějin samostatného Československa tu jiné důležitější není a proto bych nejen já, uvítal větší popularizaci této stavby a národního cítění s ní spojeného.
pZ
——————————————————————————————-
Poznámka pod čarou
Jako reakci na zveřejnění tohoto článku jsem obdržel pár zajímavých reakcí a informací. Jednu z těchto informací, kterou jsem dostal 27.3. považuji za celkem důležitou k dodatečnému zveřejnění:
„Při stavbě mostu T.G.M. našli dělníci na levém břehu v prostoru dnešních tenisových dvorců při výkopových pracích velké množství černých, hliněných nádob z dob Keltů. Nádoby rozbíjeli a hledali cennosti. Uvnitř ale nacházeli pouze cosi jako popelovou hmotu. Veškeré rozbité a posléze i celé nádoby byly vráceny zpět do tak zvané navážky. Mezi rodáky stále platí termín pro tento prostor za mostem jako Navážka.“ A.Krch.
Tímto velice děkuji panu Krchovi za opravdu zajímavé info. Vzhledem k současné výšce navážky je docela dobře možné, že uvedené nádoby nebo jejich pozůstatky jsou stále na místě a nemuseli být opětovně nalezeny při rekonstrukcích mostu, protože při těch se „pouze“ obnovovala vozovka a zábradlí. Zajímavě se jeví jedině hloubková oprava základů nebo výkopové práce v případě nového uložení vodovodního potrubí či elektrického vedení. Také by se něco mohlo objevit při letošní plánované celkové rekonstrukci v prostoru volejbalových a tenisových kurtů.
pZ