Autor: Patriot Z.
Týnecká jarní nostalgie
Jak už to tak to vypadá, tak tu máme jaro.
Hezké počasí nás už láká k častějším procházkám a návštěvám.
Přesto nebo právě proto se člověk neubrání menší nostalgii a většina z nás při těchto procházkách zavzpomíná na dobu minulou, jak se říká „na starší časy“.
Dnes vám nabídnu pár fotografií z našeho archívu.
Jedná se o momentky z části Týnecka – Pecerad, Zbořeného Kostelce a jeho okolí. Při jejich prohlížení si pamětníci můžou zavzpomínat a ostatní si představovat, kdo a jak zde žil, bavil se a pracoval, jaké měl asi plány, sny a touhy…
Za Týnecké patrioty Zdeněk Vondrák
Veselé velikonoce
Veselé velikonoce – ať vás nepokaká velikonoční beránek 😉
Nenápadní hrdinové mezi námi – Pavel Vnouček
Dnešní hrdina je trochu jiný. Není to tím, že by nebyl z Týnecka, vždyť žil v Peceradech, kde do současné doby žijí jeho potomci.
Jde totiž o dobu, ve které se souhrou náhod hrdinou stal a konkrétně jde o 18. července 1775.
Ano, i takové záznamy je možné dnes najít a u těchto k tomu došlo také souhrou náhod. Při svých cestách jsem si v Peceradech všimnul pamětní desky na jednom statku. Zvědavost mi nedala a když jsem ve statku zahlédnul člověka, tak jsem se zastavil a vydal se na výzvědy.
Příjemný pán mi pověděl, že se jedná o Vnoučkův statek a odkázal mě na pana Hudrlíka, který prý bude určitě jako zapálený Peceraďák vědět víc a také musím potvrdit, že opravdu věděl. S úsměvem a zcela nezištně mě zavedl k panu Josefu Dřízhalovi, který jako místní znalec mi poskytl více informací a dokonce zapůjčil pěkné dílko vydané Pecerady v roce 1946 – RYCHTA PECERADSKÁ.
Dále už doslovně cituji historické záznamy z této RYCHTY:
V roce 1775 dostoupila pak asi břemena některých gruntů tak, že již se nezdála snesitelné. Tehdy asi 200 sedláků z celého konopišťského panství vyslalo do zámku konopišťského svoji deputaci, aby žádal snížení roboty.
Snad měli sedláci v dobré paměti předcházející potření selské rebélie u Chlumce, kdy sedláci z Hradecka a okolí chtěli táhnout do Prahy, aby se domohli zrušení roboty. Jisto však je, že u Konopiště nešlo o rebelii, jaká předtím neblaze skončila u Chlumce.
Dodnes je dochováno ústním podáním, že deputace přišla 18.července v úterý odpoledne a sedláci svátečně oblečení doprovázeli deputaci. Že nebyli také vyzbrojeni, to se připomíná proto, že nešlo o rebelii, jak se dosud učí.
Zejména to potvrzuje smrt Pavla Vnoučka, sedláka z Pecerad čp. 21 a podle pověsti současně sládka v konopišťském pivovaře. Ten byl prý velmi oblíben jak na zámku, tak i mezi sedláky a proto deputaci vedl.
Smrt před zámkem zastihla jej i 6 dalších sedláků, když ovdovělá hraběnka Marie Anna z Vrtby, překvapena davem 200 sedláků, dala zámek uzavřít a z bezdůvodného strachu pak dala do davu vystřelit svými myslivci, které dřív shromáždila na zámku. Krutě si tu osud zahrál se sedláky i s hraběnkou. Sedláci před zámkem shromážděni byli v zápětí rozehnáni vojskem, mezitím již přivolaným ze Sedlce a někteří byli zajati a bitím potrestáni. Mrtví sedláci byli pak pohřbeni u Chvojenského kostela.
Byli to tito:
Vojtěch Chobotský z Černikovic z čís. 4, stár 51 let
Jakub Hanibal z Kozmic č. 14, 45 let
Jakub Starosta z Přibyšic č. 21, stár 48 let
Pavel Vnouček z Pecerad č. 21, stár 53 let
Matěj Forman z Chářovic č. 9, stár 34 let
Tomáš Přeučil z Mrače č. 19, stár 40 let
Václav Platil z Krhanic č. 8, stár 37 let
Hraběnka, spřízněna s císařskou rodinou, byla pak volána císařem k zodpovědnosti, když nová deputace 8 sedláků přišla si stěžovat přímo k císaři nejen na robotu, ale žalovala i pro smrt svých sousedů. Již tam tato deputace obhájila čest svou i padlých, že nedělali rebelii a robota byla pak stanovena přesně dle patentů ze 4. září 1775.
Hraběnce pak prý byl stanoven trest, že nesmí se víc provdat a na paměť zastřelených musí na tom místě postavit 7 kapliček a kříž.
Děkuji tímto panu Hudrlíkovi a Dřízhalovi za pomoc při obstarání potřebných informací a materiálů.
Za Týnecké patrioty Zdeněk Vondrák
Po roce
Zdravím všechny naše čtenáře.
Před rokem jste se s námi měli možnost potkat poprvé, vážíme si toho a jsme velice rádi, že po roce se tu s vámi můžeme setkávat dále a stále.
Je vidět, že jste si k nám našli cestu a průměrná návštěvnost dvou tisíc přístupů není malá.
To nás určitě zavazuje k tomu, abychom pokračovali dál a snažili se přinášet vám zajímavosti z historie Týnecka i jeho současného dění, přispěli vám radou nebo vás jen pobavili.
Zde se také pozastavím nad připomínkami vás čtenářů. Velmi nás potěší jakákoli reakce na naší práci a musím zde uvést a zároveň poděkovat, že veškeré příspěvky i dotazy jsou jen slušné a konstruktivní.
V této souvislosti je pak jistě zajímavý dotaz, zda kromě pobavení a případného poučení čtenářů má naše práce i jiný význam.
Jsem rád, že na tyto případné dotazy můžu dnes i konkrétně odpovědět. Když jsme v loňském roce začali, tak se nejednalo jen vytvoření o psaní jakéhosi webu, ale začali jsme se zástupci městského úřadu projednávat naše konkrétní návrhy. Třeba již v dubnu 2015, jsme se obrátili na místostarostu pana Bedřicha Pešana z žádostí o předložení několika našich nápadů k jednání do městské rady.
První bod z našich nápadů zde uvádím v úplném znění:
1. Návrh na přípravu znovu vydání knihy TÝNEC NAD SÁZAVOU – k historickým kořenům města a to buď k desátému výročí prvního vydání nebo k výročí 700let prvního písemného záznamu o Týnci.
O této věci, jsem pak měl následně 2.6.2015 i jednání s paní Lenkou Morávkovou.
Z tohoto důvodu pak mě osobně a i ostatní Týnecké patrioty potěšilo poslední vydání Týneckých listů číslo 1. z února 2016, kde se na poslední straně nachází výzva Vlastivědného spolku Týnec nad Sázavou.
Věřím že toto je i naší zásluhou a pomáháme tím tak zvýšit povědomí o dlouhé a zajímavé historii Týnecka a povzbuzuje nás to k další naší činnosti.
Za Týnecké patrioty Zdeněk Vondrák