Tyto oslavy dne osvobození od německého fašismu před 72 roky, jsou v dnešní době v našem městě již zřejmě zcela zapomenuty.
Vzhledem k tomu že v poslední velké válce padlo a zemřelo několik desítek milionů lidí včetně 365.000 Československých občanů se pak jeví toto přísloví více než strašidelně:
„Národ, který zapomněl svoji minulost, je odsouzen si jí prožívat znovu“
Za Patrioty Týnecka Zdeněk Vondrák
Dnes chci všem našim čtenářům nabídnout netradiční pohled na májové dny a s tím spojené oslavy osvobození od německého fašismu.
Oproti minulým létům vám totiž můžu dnes nabídnout skutečný pohled do reálného života našich předků.
Jde o stručné doslovné poznámky Peceradské rodačky paní Vlasty Dřízhalové. Z těchto poznámek si každý z nás může udělat obrázek o životě a prožít si tak dobu, která skutečně nebyla jednoduchá a v dnešní době, kdy již pomalu odešli skoro všichni pamětníci i z mého pohledu nedostatečně připomínaná….
Začtěme se tedy do minulých dob a uctěme tak památku obyčejných lidí, kteří se svým lidským přístupem k životu stali neobyčejnými hrdiny:
Historie okupace – rodina Dřízhalova Pecerady
V roce 1938 manžel na voj. cvičení, zastihla ho mobilisace, vrátil se až před vánoci.
V březnu 15/3 1939 Hitler napadl čsl. Stát., padal sníh a ošklivé počasí.
Rudolf odešel v dubnu 1939. Slovensko, Rumunsko, Jugoslávie, Polsko, Řecko, Turecko. Ve Francii bojovali, odjezd do Anglie lodí. Zlá cesta. Bombardování.
16. září 1942 v 9 hod večer odvezlo nám gestapo tatínka i maminku.
Jsme zdrceni. Stýská se nám. 11.11. Maruška pro ně plakala.
Dlouho jsme nevěděli kam je odvezli. Byli v Benešově, Táboře, odtud je vezli na Moravu do Svatobořic. (Výslech na Gestapu v Táboře. Hitler v živ. velikosti, omdlela jsem, výslech zlý.)
Internační tábor ve Svatobořicích u Kyjova. Tatínek měl č. 7/2, maminka 5/1.
31.5 – 1.6., jsem byla ve Svatobořicích. Bylo to smutné shledání, maminka byla v Uherském Hradišti v nemocnici, celou dobu je nemocná. Tatínek pásl v lágru husy.
27.9.1942 maminka přišla. Vzpomínáme stále na tatínka. V září 1944 je maminka v nemocnici v Benešově, je to velice zlé.
15.9.1944 v 5 hodin ráno maminka skonala. (Volala stále Rudolfa)
18.9.1944 se nám tatínek vrátil. Jarouš ho přivezl. Přijeli po pohřbu.
Tím skončili gestapácké výslechy. Tatínek je u nás dole.
Byla jsem v Benešově v záložně a poslali nás domů (5. května 1945 začalo povstání v Praze), že je revoluce. Na Chlistově jsem potkala vojska SS, která ujížděla směrem na Prahu.
Bylo to v sobotu, 12.33 hod. volání všech Čechů. Poslouchali u nás sousedé celé noci. Celé dny posloucháme rozhlas.
Co toto píši, čekám na lékaře, táta se zhroutil. Dr. Dvorský (zemřel brzy po válce) vážně domlouval tátovi.
5. května 1945 provolání České vlády. Od 14 hodin ve styku s Nár. výborem. Povolání vojáků z povolání. Vysokoškoláci. Německá armáda v Praze se vzdává, místní boje. Železničáři. Němci obsadili Prahu se všech stran.
V neděli 6.května po 7 hod. Ranní vyjednává Český výbor s Němci. K.H.Frank povolal Čes. nár. výbor k jednání.
Anglo – americké pancéře v Plzni, Plzeň obsazena.
Před 12 hodinou válčí strany proti sobě. Od Zbraslavi a Berouna vojska gen. Vlasova (R.O.A)
Provolání sestry německého Červeného kříže, volání o pomoc, Angl. am. Síly obsadily část Čech.
7. května Gen. Vlasov prohlásil kapitulaci němec. vojsku.
V 7 hodin zahájili Němci odstřelování Prahy. Praha volá o pomoc. Hlásí, že armáda gen. Vlasova odzbrojuje část něm. vojsk.
V 10 hodin provolání Nár. rady. Zamítnutí o dalším jednání s Frankem našimi parlamentáři o dalším boji s Ruskem.
Ve 12 hodin provolání ke kapitulaci:
Česká tisková kancelář hlásí bezpodmínečnou kapitulaci Německa.
Dne 8. května po 6 hodině ranní volá pražská národní rada o pomoc okolí pražské a partyzány z Brdských lesů.
Po 8 hod. Volání pro Londýn. Parlamentáři jdou vyjednávat.
8. května v 1.30 bezpodmínečná kapitulace Němců. Vyjednávání s němec. zástupci.
Podepsána kapitulace v Remeši, francouzské škole, hlavním stanu gen.Eisenhovera (?)
Dne 8. května 1945 v 16 hodin podepsání úmluvy o kapitulaci.
Podmínky jednání.
Vojenské útvary opustí od 6 hod. odpolední oblast Prahy.
Podepsáni. Pražák, Smrkovský, Kotrlík, Pechanský, Kutlvašr, Cinger, Kodaňka, generál Thusen (tolik rozhlas)
Volání rozhlasu na vlně 415 a 472 metry.
Provolání k mládeži. Povolávání dělníků. Poděkování pražským ženám a děvčatům. Zřízení studentské legie (Krofta, Déur, Němeček)
Dne 9. května. Němci znovu zahájili palbu dělovou na Prahu. Po 9 hodině hlásí, že Ruská armáda je v Praze. Tanky projíždí Prahou. Po 11. hodině hlásí že některé pražské čtvrti očištěny po tuhém boji. Bombardování Prahy.
3 x bombardován Mělník, civ. obyvatelstvo odtřelováno. Stálé volání o pomoc.
O 14.30 hod. Telegramy presidentu a vládě v Košicích.
V 5 hodin vztyčena ruská vlajka na pražském Hradě.
Provolání národ. rady pro Čechy a Moravu.
10. května v 7 hod. zahajuje rozhlas první vysílání. V 9 hod. Vysílání do Moskvy. Česká vláda do Prahy (Slavnost v Týnci s internovanými vězni. Mám památku.)
11. května hlásí Amerika boje již jen v Československu
12. května. Poděkování Národní rady všem, kdo se zasloužili o vítězství.
13. května. Hromadný pohřeb obětí Pražské revoluce. Tryzna na Staroměst. nám.
14. května. Maršál Stalin zaslal předsedovi vlády děkovný telegram.
16. května příjezd pres. Beneše do Prahy.
17. května příjez čsl.armády
29. května jsme obdrželi radostnou zprávu že je Rudolf v Anglii živ a zdráv
30. května přehlídka čsl.mot.armády
5. června slavnostní otevření školy v Týnci. Mluvili p.uč. Vendr, Kraifa a 3 z ruské armády
10. srpna hlásí že Japonsko bezpodmínečně kapitulovalo
15. srpna 1945 se nám Rudolf vrátil. Jsme štastni. 311 bomb. peruť (rotmistr letectva)
Za Patrioty Týnecka Zdeněk Vondrák a manželé Dřízhalovi.
Zdravíme všechny naše čtenáře.
Právě slavíme Velikonoční svátky a tak vám dnes předložíme malý náhled do jejich historie ze stránky Milujivelikonoce.cz :
Vznik Velikonoc je spojován z pohledu křesťanství se smrtí a vzkříšením Ježíše Krista. Slaví se ve velmi krátkém časovém odstupu po jarní rovnodennosti a tak se poměrně často vyskytuje i názor, že původ Velikonoc není církevní, ale pohanský. To je možné usuzovat i z toho, že datum oslav Velikonoc určil církevní 1. nikajský koncil až v roce 325. Objevují se dokonce i tvrzení, že církev přijala velikonoce za své až v 6. století v roce 519…
Nejstarším zachovalým svědectvím o oslavách Velikonoc je zmínka v listech apoštola Pavla, která pochází z období kolem roku 50. Další zajímavé svědectví je z 2. století, kdy probíhaly spory o datum slavení Velikonoc. Křesťanská církev chtěla datum změnit kvůli oslavám židovského svátku Pesach, který je významově s Velikonocemi částečně podobný.
Pro ateisty nejsou Velikonoce tak důležité jako Vánoce a slaví se především jako vítání příchodu jarního období. Vzhledem k tomu, jak blízko jsou od sebe oslavy křesťanských velikonočních svátků a pohanské jarní rovnodennosti, mají Velikonoce s největší pravděpodobností především v lidových zvycích původ právě v pohanských oslavách příchodu jara.
Přejeme tedy za naši malou redakci všem našim rodinným členům, přátelům, sousedům i dalším lidem Veselé Velikonoce a pro lepší náladu doplňujeme fotografie z Velikonoční tématikou od naší kolegyně paní Dřízhalové:
