Příběh bronzových desek
K historii mostu T.G.Masaryka se vážou i další historky, které zaznamenávají Týnečtí patrioti.
Jedna z nich je významná a týká se pohnuté historie bronzových mostních desek. Původní most byl užší než stávající, byl betonový včetně masivního zábradlí a na obou stranách byly umístěny dvě bronzové desky, které tento most charakterizovaly.
Stav klidu skončil po Únoru 1948, kdy bylo přikázáno desky sejmout a ve slévárnách Metazu roztavit.
Sejmuté desky připravené na tavbu ovšem záhadně zmizely.
Vedoucí funkcionáři z továren Metaz a Jawy leta bezvýsledně pátrali a tvrdě vyhrožovali na stranických schůzích postihem pro případné pachatele krádeže.
A protože ještě několik staříků je mezi námi, z morálního hlediska je nechám bezejmenné.
Uběhlo přes dvě desetiletí a desky se kuriózně objevily. Při návštěvě mého příbuzného (opět bez jména) na jeho parcele v Kozlovicích, jsem zcela náhodně objevil pod senem moped Jawetta – dodnes na něm jezdím a pod spodním trámem, v slepičím trusu dvě podivné desky. Byly to ony ztracené bronzové desky z mostu T.G.M. A tehdy jsem slyšel zajímavé vyznání od tohoto člověka, který byl významný komunistický funkcionář na okrese, ale přesto v duchu vyznával masarykovské ideály. Nemohl se vnitřně smířit s tím, aby byly desky roztaveny a tak je u sebe ukryl.
Dne 30.srpna 1973 jsem je odvezl s varováním, že se vystavuji postihu, pokud je u mě objeví. Do roku 1989 jsem je ukrýval pod uhlím. Přišla Sametová revoluce a revoluční kvas dorazil i do Týnce. Vzniklo zde Občanské fórum a jejich vedení prověřovalo i možnosti obnovy a opětovné instalace zcela nových desek. Na další večerní jednání OF jsem na kárce obě desky do tehdejšího KD Metaz dovezl a předal.
Následně byl u mostu zhotoven zděný podstavec a desky na něj umístěny:
A na závěr ještě zajímavá maličkost – když na most vjížděla před 70ti lety sovětská armáda, kde jí vítaly davy týneckých občanů, tak nepřijela na tancích T34, jak nám bylo leta namlouváno, ale na amerických tancích Sherman.
Tak toto je další střípek v historii našeho slavného mostu, který by si jistě zasloužit, aby se nějakým grafickým způsobem objevil v týneckém logu.
Za Týnecké patrioty Antonín Krch
Za sebe si opět dovolím malou poznámku.
Desky „přežily“ okupaci cizími vojsky za II. světové války, ale málem se „nedožili“ dneška kvůli našim vlastním lidem. Jsem proto rád, že v každé době se stále najdou odvážní lidé a tímto jim alespoň dodatečně děkuji za zachování památek naší Týnecké historie.
Zdeněk Vondrák – Týnečtí patrioti